V kůži Johna Malkoviche, Faunův labyrint, Pevné pouto, Alenka v říši divů, Sucker Punch. Vítejte ve světě nezměrné imaginace, kde se stírá hranice mezi snem a realitou.
Román Alenka v říši divů anglického spisovatele, matematika a logika Lewise Carrolla (1832-1898) vyšel v roce 1865. I po 150 letech stále přitahuje pozornost nejen čtenářů a literárních vědců, ale i filmových tvůrců.
Těm fantazijní motiv paralelního, alternativního, převráceného nebo zrcadlového vnímání světa slouží nejen k demonstraci síly jejich vlastní imaginativnosti, ale i k hledání toho, jak symbolický rozměr díla rozvést do surrealisticky rozostřeného tvaru někde na pomezí snu a reality.
Pokusy o zfilmování Alenčina dobrodružství v říši divů se táhnou celými dějinami kinematografie. S první adaptací knihy přišel Cecil M. Hepworth v osmiminutovém krátkometrážním snímku z roku 1903. S tou zatím poslední se v roce 2010 přihlásil Tim Burton svým 3D disneyovským spektáklem.
Evokovat prožitek dětství s jeho nezměrnou fantazií chtěl i čelný představitel českého surrealismu Jan Švankmajer ve svém díle Něco z Alenky (1988), které zaznamenalo značný ohlas v zahraničí a k němuž se hlásí jako k jednomu ze svých inspiračních vzorů třeba montypythonovský režisér Terry Gilliam.
Není žádným tajemstvím, že původní Alenka obsahuje množství vývojových, psychologických a sexuálních podtextů, které vypovídají hodně o skrytých přáních autora knihy a s nimiž filmaři pak dále pracovali. Propad králičí norou se stal zavedenou metaforou pro přenos do jiné reality, ať už jde u tu iluzivní, halucinační nebo mediální.
S motivem fantaskní krajiny dětské představivosti se setkáváme i v novince Brada Birda Země zítřka, která vstupuje tento týden do našich kin a jejíž recenzi vám přineseme. A rovněž tak ve velké části z vybrané desítky filmů, které nás zvou do světů, jejichž uchopení se vzpírá přísně racionální zkušenosti.
V kůži Johna Malkoviche
r. Spike Jonze, USA 1999
Přáli jste si někdy vidět svět očima jiného člověka? Nebo se alespoň na chvíli stát někým jiným? V celovečerním debutu amerického režiséra Spikea Jonzeho (Adaptace, Max a maxipříšerky), který si loni odnesl Oscara za scénář k filmu Ona, se vám to splní.
Známý tvůrce reklamních spotů a videoklipů (Beastie Boys, Björk, Fatboy Slim, Chemical Brothers, R.E.M.) se ve své prvotině spojil se scenáristou Charlie Kaufmanem, který tímto filmem rovněž debutoval. Kaufman byl za něj nominován na hned tři hlavní výroční ceny, tedy Zlatý glóbus, Oscara a britskou BAFTU, přičemž proměnil tu poslední.
Hlavně si ale vydobyl renomé jednoho z nejoriginálnějších scenáristů Hollywoodu, což potvrdil v následných snímcích Slez ze stromu, Milujte svého zabijáka, Adaptace, Věčný svit neposkvrněné mysli nebo Synecdoche, New York, který i režíroval.
V kůži Johna Malkoviche spolu s Jonzem vytvořil temnou, fantaskní komedii, blízkou svou poetikou filmům Terryho Gilliama. Etické otázky, spojené v žánru sci-fi s motivem virtuální reality, dotáhl do absurdní podoby zkoušky vlastní identity jednajících postav.
K podivné proměně přiměl všechny čtyři hlavní protagonisty. John Cusack hraje se zarostlým obličejem, Cameron Diaz bez zkrášlujícího make-upu, Catherine Keener se objevuje v nezvyklé roli ženy-vampa a John Malkovich se převtěluje do lehce nadsazené, parodicky pojaté variace sebe sama. Do hry zapojuje i marionety, jež svou podobou vytvářejí alter ego lidským představitelům.
Hlavní hrdina Craig Schwartz (John Cusack) je totiž loutkoherec. Talentovaný, ale většinu času bez peněz. Což se neblaze podepisuje na jeho desetiletém manželství s Lotte (Cameron Diaz), jež pracuje v obchodě s domácími mazlíčky. Těmi je doslova posedlá, zajímá se o jejich psychologické problémy a k neradosti sousedů si je i nosí domů.
Lotte nutí svého muže, aby si našel spořádanou práci, což vyústí v to, že se nechá zaměstnat jako úředník ve společnosti LesterCorp. Ta se nachází v sedmém a půltém patře kancelářské budovy na Manhattanu, kde chodí všichni sehnutí.
Během zaškolování se seznámí s krásnou a záhadnou Maxine Lund (Catherine Keener), která se pro něj stane od prvního pohledu obsesí. U Maxine nemá nicméně žádnou šanci. Tedy do chvíle, než ve své kanceláři objeví za skříňkou s registračními kartami malé dveře. Otevře je a vleze do zdánlivě neškodně vypadající díry.
Craig objevil portál do jedinečné mysli Johna Malkoviche. Najednou vidí, slyší a cítí, to co on, ale tento úkaz trvá pouhých patnáct minut. Samotný fakt tohoto objevu značně zvyšuje jeho šance u nedostupné kolegyně. Ta se spolu s ním rozhodne z něj učinit živnost. Vypečení podnikatelé začnou prodávat patnáctiminutové pobyty „V kůži Johna Malkoviche" za 200 dolarů a také sami vzrušující „cestování" vyzkoušejí.
A nejen oni. Lotte se v Malkovichově mysli zalíbí natolik, že se chce stát mužem. Maxine, která se tímto prostřednictvím chtěla stát hercovou milenkou, je zas přitahována možností, že by jí magický kanál umožnil milovat se s Lotte. Stopětiletý šéf firmy v něm vidí cestu ke své nesmrtelnosti.
Tvůrci nápad se surrealistickou cestovkou proměnili do podoby intelektuální pohádky s kafkovskou atmosférou, již ocení všichni ti, kteří od filmu očekávají jedinečnost a originalitu.
Vybíráme nejlepší filmy nebo seriály, které má smysl si pustit. Od thrillerů po romantiku, od válečných filmů přes sci-fi až třeba k nejlepším českým komediím. Nepřehlédněte ani Filmy na víkend, kde každý pátek doporučujeme zajímavé novinky na Netflixu, HBO a dalších streamovacích službách