10 nejskandálnějších erotických filmů

11.  5.  2014 | Marek Čech | 19

Nejkontroverznější, nejskandálnější, nejprovokativnější. Nechte se pozvat na náš malý historický exkurz do oblasti bourání erotických tabu v umělecké kinematografii.

Nejkontroverznější, nejskandálnější, nejprovokativnější. Všemi těmito nej přívlastky se může pyšnit desítka filmů, jež ve své době vyvolala bouřlivé či rovnou odmítavé reakce ze strany mravokárců. Provázely je cenzorské zákazy, soudy, ale i nebývalý zájem publika, lačného po senzaci a prolamování tabu v zobrazení erotických projevů na filmovém plátně.

Filmy jsou seřazeny chronologicky, od nejstaršího po nejnovější, takže jen nebudeme nahlížet do černobílého archivu. Nacházíme zde počiny ryze umělecké (Extase, Mlčení), dodnes vzbuzující vášnivé diskuse (Saló aneb 120 dnů Sodomy, Korida lásky), současné festivalové hity (Intimita, Zvrácený), i ty, jež zcela otevřeně a přiznaně (Hluboké hrdlo) či skrytě (Caligula) překračují hranici erotiky směrem k pornografii.

Vybrané snímky pochopitelně nemohou poskytnout komplexní pohled na téma bourání předsudků vůči zpodobnění nahoty a sexuality v kinematografii, která není pornografická, ale poslouží vám snad jako úvodní historický exkurz do této problematiky.


Extase

(Československo/Rakousko 1933) - r. Gustav Machatý

Ekstase (1933) on IMDb

Mladá dívka touží po lásce, štěstí a milostném citu, jenže její postarší movitý manžel nedokáže její potřeby naplnit. Je proto osudem vehnána do náruče pohledného inženýra.

Režisér Gustav Machatý po Erotikonu (1929) dál rozvíjí do té doby tabuizovaný motiv zjitřených ženských pudů jako reakce na sexuální frustraci, plynoucí z nemožnosti vlastního uspokojení. A vytváří poetickou romanci o podlehnutí smyslovosti vlastního těla. Obrazově vytříbená symfonie mládí a života s minimálním počtem dialogových scén dodnes ochromuje kamerou Jana Stallicha.

Machatého symbolická výpověď, plná metaforických zkratek, se stala nejúspěšnějším českým filmem meziválečného období. Režisér si za ni z filmového festivalu v Benátkách odvezl cenu za nejlepší režii. Jiného názoru byl ale Vatikán, který ústy Papeže Pia XII označil film za nemravný a škodlivý. Díky tomuto vyjádření měl snímek problémy s distribucí.

A to kvůli scéně, v níž běží titulní představitelka Hedy Kieslerová podél řeky zcela nahá. V nepornografickém snímku se totiž poprvé objevila nahá žena. Rakouské herečce se díky tomuto skandálu otevřela cesta do Hollywoodu, kde úspěšně vystupovala pod pseudonymem Lamarrová. Její manžel se zde pokusil všechny kopie Extáze skoupit a zlikvidovat. Naštěstí se mu to nepodařilo. V nacistickém Německu byla Extáze zakázána a to ani ne tak kvůli nahotě, jako kvůli židovskému původu Lamarrové.

O hlavní roli ve filmu stála i mladinká Adina Mandlová. Její tehdejší milenec Hugo Haas jí to však rozmluvil s tím, že by nebylo dobré začínat kariéru jako nahá. Když poté Mandlová s odstupem let viděla úspěch Hedy Lamarrové v Hollywoodu, tak ji mrzelo, že Haase poslechla.

Další článek »

Diskuze
19 příspěvků
Témata článku: Filmy
Sdílet článek
Další mobilní weby