10× nejlepší odstřelovači ve filmu

Pokračování 2 / 10

Zachraňte vojína Ryana

r. Steven Spielberg, USA, 1998

Steven Spielberg je druhou světovou válkou fascinován, což se odrazilo v množství jeho snímků. Vyvrcholením zájmu o toto období se stalo válečné drama o vylodění spojeneckých vojsk v Němci okupované Francii.

Příběh o vylodění v Normandii 6. června 1944 se zapsal do srdcí filmových fanoušků úvodní, skoro půl hodiny trvající naturalistickou scénou bitvy na pláži Omaha. Je vyprávěn z pohledu vojenského veterána Jamese Francise Ryana (Matt Damon), který retrospektivně nad hrobem kapitána Johna G. Millera (Tom Hanks) na tuto bitvu i operaci, vedoucí k jeho záchraně, vzpomíná.

Kapitán Miller dostane po dobytí omažské pláže za úkol najít vojína, jehož tři bratři již padli v jiných bitvách, a dovézt ho zpět jeho matce. A před námi se začíná odvíjet vyprávění o odvaze, cti, oběti a riskování více životů pro jeden jiný.

10× skuteční gangsteři na filmovém plátně

Filmy a seriály

Zpočátku se nejen Millerovi zdá tento úkol nepochopitelný. Postupně ale začíná chápat význam tohoto gesta v nesmyslném soukolí vojenského konfliktu. Kapitán Miller přes ztrátu několika mužů své jednotky nakonec výsadkáře Ryana nalezne. Ten ale odmítá odchod z boje a návrat domů, neboť si myslí si, že by to bylo zbabělé. Jednotka kapitána Millera zůstane s Ryanovou jednotkou a dostanou úkol ubránit most přes řeku před postupující německou armádou. Tento úkol se podaří splnit, ale kapitán Miller zemře, když kryje ústup vojáků.

Film, který získal pět Oscarů především v technických kategoriích a za režii je dodnes vzýván především pro úvodní scénu vylodění v Normandii, která vypadá, jakoby se kameraman Janus Kaminski vrhl přímo doprostřed válečné vřavy a snažil se nám zprostředkovat, jak vypadá nelítostný zápas se svištícími kulkami, přinášejícími smrt.

V realistickém ztvárnění nejen této scény se zužitkoval vojenský výcvik, jímž herci prošli. Po dobu deseti dní museli pod vedením technického poradce Dale Dye nosit plnou polní nebo spát v bahně, aby se lépe vžili do pocitů vojáků v Normandii, jimž Spielberg tímto snímkem složil velký hold.

Pokračování 3 / 10

Nepřítel před branami

r. Jean-Jacques Annaud, USA / Německo / Velká Británie, 2001

V září roku 1942 zuří bitva o Stalingrad. Mezi vojáky, přijíždějícími do rozbombardovaného města, v němž se bojuje o každý dům, je i mladý uralský pastevec Vasilij Zajcev (Jude Law). Stává se svědkem útoku německých letadel a vidí, jak sovětští velitelé střílejí vlastní vojáky, kteří se snaží uniknout.

Hned po příjezdu musí zmatení nováčci do boje. Protože je však málo zbraní, vyzbrojen puškou je jen každý druhý. Vasilij uvízne uprostřed bojiště mezi mrtvolami. Setká se tu s vyděšeným politickým komisařem Danilovem (Joseph Fiennes). Zmocní se pušky jednoho z mrtvých a chladnokrevně postřílí skupinu německých vojáků, kteří táboří v ruinách.

Při setkání s členem vojenské rady Nikitou Chruščovem (Bob Hoskins) navrhne Danilov motivovat decimované obránce nějakým příkladem hrdinství, které by bylo nadějí i pro ostatní. Vybere si Zajceva a rozhodne se z něj udělat zářného hrdinu sovětské propagandy.

10× nejlepší bondovské a špionážní parodie

Filmy a seriály

Skromného, prostého a přitom neohroženého vojáka, ochotného bez zaváhání položit svůj život za vlast. Netuší, že si tím zároveň postavil do cesty soka v lásce. Do německého hlavního štábu dorazí elitní odstřelovač, major Erwin König (Ed Harris), který má za úkol zlikvidovat svého sovětského protivníka. Německá strana věří a doufá, že smrt Vasilije by alespoň na čas ochromila bojeschopnost rudoarmějců u Stalingradu.

Uprostřed města se mezi odstřelovači rozpoutá malá soukromá válka, která spočívá v nekonečném čekání na chybu druhého a pokusech vlákat ho do pasti. Obětí jejich souboje se postupně stávají další lidé, zejména z okruhu Vasilijových přátel. Ruský odstřelovač se však nevzdává a je odhodlán dohrát hru nervů až do konce. Je to nakonec právě on, kdo vláká svého protivníka do pasti na stalingradském nádraží a zastřelí ho.

Příběh, inspirovaný stejnojmennou knihou amerického historika Williama Craiga, natočil francouzský režisér Jean-Jacques Annaud, známý svým přepisem románu Jméno růže. Zatímco postava Vasilije Zajceva je skutečná (zemřel v roce 1991), König je postavou fiktivní, vytvořenou sovětskou propagandou.

Craig se v příběhu pro postavu Königa inspiroval standartenführerem Heinzem Thorwaldem, který se ovšem bitvy u Stalingradu nezúčastnil. Skutečný Zajcev byl z bojů vyřazen už v lednu 1943, kdy utrpěl těžké zranění obličeje, přičemž načas oslepl. Zrak mu lékaři sice vrátili, ale na frontu se již nevrátil. O Zajcevovi vznikl ještě předtím ruský film Andělé smrti (1993), kde si ho v režii Jurije Ozerova zahrál syn slavného otce Fjodor Bondarčuk.

Pokračování 4 / 10

Telefonní budka

r. Joel Schumacher, USA, 2002

Stu Shepard (Colin Farrell) je mazaný newyorský umělecký agent a mediální konzultant. Dokáže zajistit svým klientům místa na titulních stranách novin. Má ale jednu slabůstku. Den co den se ve stejnou dobu zastavuje v telefonní budce na 53. ulici v západním Manhattanu, sundá si snubní prsten a zavolá začínající herečce a potenciální milence Pam (Katie Holmes).

Chce, aby přišla na schůzku do baru, ale Pamela McFadden nemá čas. Stuovi nezbývá nic jiného než se vydat domů k ženě, která samozřejmě nic netuší. Položí telefon, navlékne si snubní prsten, chystá se odejít, ale pak se odehraje něco, co samolibému a arogantnímu muži převrátí život totálně naruby.

Tlustý roznašeč mu přímo do budky donese kýmsi objednanou pizzu, a když Stu položí sluchátko, telefon zazvoní. A Stu udělá tu chybu, že automaticky zvedne sluchátko. A tak zpečetí svůj osud. Vzápětí pro něj nastane psychické a fyzické peklo.

Kdosi neznámý, ale o záležitostech Stuartova zdánlivě bezúhonného života velice dobře zpravený, si s ním pohrává jako kočka s myší, přičemž ho přesvědčí, že ho má na mušce odstřelovačské pušky a že ho zastřelí, pokud nebude poslouchat. Červené světýlko na Stuartově čele mu poslouží jako jasný důkaz o tom, že si nevymýšlí.

Stane se vězněm v malém prostoru, vězněm šílence, masového vraha, odstřelovače. Poté, co k zemi padá první mrtvola, si Stu uvědomí, že na tom, co v dalších chvílích řekne, závisí mnoho lidských životů. Přijíždí policie, Stuart je prvním podezřelým, nikomu ale nesmí říct pravdu a postupně si začíná uvědomovat, že velikost jeho ega je mnohem větší než jeho skutečné společenské postavení. Na místo činu navíc dostaví jak jeho manželka, tak vytoužená dívka Pamela.

Komorní thriller režiséra Joela Schumachera se opravdu celý odehrává v telefonní budce a v jejím nejbližším okolí, přičemž tvůrce místy používá dělený obraz. Napětí pramení z toho, že na první pohled nepříliš sympatický hrdina v podání Colina Farrella je vystaven neznámému, ale všudypřítomnému nebezpečí. A přitom okolo něj probíhá normální, každodenní život. Jeho trýznitel se na plátně jen mihne, jinak jej zastupuje jeho klidný, nesmlouvavý a nekompromisní hlas, který mu propůjčil Kiefer Sutherland.

Film podle scénáře Larryho Cohena se natáčel pouhých dvanáct dnů (a to chronologicky). Nikoliv ale v New Yorku, nýbrž v Los Angeles, kde filmový štáb na jedné frekventované ulici narychlo imitoval rušný bulvár newyorského Manhattanu. Na neuvěřitelně malém prostoru režisér rozehrál skutečný klaustrofobický nervák. Uvedení filmu s rozpočtem 13 milionů dolarů do kin se zdrželo kvůli řádění tzv. Washingtonského odstřelovače na sklonku roku 2002.

Pokračování 5 / 10

Mariňák

r. Sam Mendes, USA / Německo, 2005

Na základnu americké námořní pěchoty přijíždějí noví branci, mezi nimi i Anthony Swofford (Jake Gyllenhaal). I když má za sebou tvrdou drezuru ve výcvikovém středisku, je to dvacetiletý zelenáč, který chce pokračovat v rodinné tradici. Dostane se k odstřelovačům a pomalu mu „zelená“ mozek: líbí se mu přesná střelba, touží vidět krev.

Začíná operace Pouštní štít, konečně akce, na jakou vojáci čekali. Pět tisíc mužů pod velitelem praporu, podplukovníkem Kazinskim (Chris Cooper), má proti sobě na severu milion iráckých vojáků. První úkol zní: ochrana saúdských ropných polí.

Zatím mají pít hodně vody, cvičit a udržovat nepřetržitou bojovou připravenost. Vojáci se zabydlují v poušti, ukazují si fotky manželek a milenek, vytvářejí se přátelské vazby. Přijíždějí novináři a snipeři dostanou od rotného Sykese (Jamie Foxx) instrukce, co mohou a co nemohou říkat. Anthony se novinářce přesto přizná, že má strach.

Z dopisu se dozvídá, že jeho krásná Kristina (Brianne Davis) má nového přítele, ředitele hotelu, v němž pracuje. Přicházejí Vánoce, muži pijí tvrdý alkohol přímo z kanystru. Začne hořet, a protože alkohol donesl Swofford, který měl hlídku, je mu snížena hodnost na vojína a za trest musí ve vedru likvidovat latríny. Začíná být velmi agresivní, ale včas si to naštěstí uvědomí. Operace Pouštní bouře začíná, 575 tisíc vojáků očekává útok nervovým plynem.

Režisér Sam Mendes ve svém třetím režijním počinu adaptoval autobiografii Anthonyho Swofforda, v níž její autor popsal své zážitky z armádní služby a z první války v Perském zálivu v roce 1991.

Swofford, řečený Swoff, prodělá tradiční výcvik a posléze je vybrán jako specialista ostřelovač. Se svým družstvem se ocitne v rámci operace Pouštní štít u ropných polí v Saudské Arábii, kde stráví téměř dvě stě dnů ve stanovém městečku v tropické výhni pouště, a pak zažije několik bojových situací v rámci operace Pouštní bouře. Ani jednou však on a jeho kamarádi nedostanou příležitost vystřelit na nepřítele.

Proto má z oslav při návratu přinejmenším rozporné pocity. Zároveň už také nemá vůbec žádné iluze o vojenské službě. Swofford názorně ukazuje, že válka vypadá úplně jinak, když ji vidíte v televizi nebo prožíváte na vlastní kůži.

Se svou nezáviděníhodnou situací se Swofford a jeho kamarádi ve zbrani vyrovnávají prostřednictvím sarkasmu a černého humoru. Ve válce uprostřed země, které nerozumí, proti nepříteli, jehož nevidí, a z důvodů, které nechápou, jim ani nic jiného nezbývá.

Pokračování 6 / 10

Sejmi eso

r. Joe Carnahan, USA / Velká Británie, 2006

Při odposlouchávání mafiánů se agenti FBI Richard Messner (Ryan Reynolds) a Donald Carruthers (Ray Liotta) dozví, že mafiánský boss Primo Sparazza (Joseph Ruskin) nabízí milion dolarů tomu, kdo sprovodí ze světa Buddyho Israela (Jeremy Piven).

Buddy je populární lasvegaský iluzionista, kterému mafie hodně pomohla v kariéře. Stal se jejím maskotem a postupně jí začal tak trochu fušovat do řemesla. Když mu ale začalo téct do bot, rozhodl se v režimu na ochranu svědků svědčit proti ní.

Chystá se proces s mafií a po Buddyho stopě se s vidinou milionové odměny vydává velmi pestrá zločinecká galérka. Nájemní vrazi, odstřelovači, agresivní magoři i zločinci v rukavičkách. Jsou mezi nimi dvě vražedkyně (Taraji P. Henson, Alicia Keys ), které zlikvidovaly triádu. Dále pak Pasquale Acosta (Nestor Carbonell), zvaný El Estrago (Zkáza), který je pověstný svým způsobem mučení. A také šílené neonacistické trio bratrů Tremorových. Ve výčtu nesmí scházet tajemný Lazlo Soot (Tommy Flanagan), o němž nikdo nic neví. Stejně jako o tajemném Švédovi.

Israel si zatím v bujarém drogovém opojení užívá na hotelu Nomad s lehkými dívkami a čeká, jak dopadne jednání FBI s jeho právníky. Někteří ale vědí, kde je. První tři mrtvoly jdou na účet bratrů Tremorových. A další se množí jedna za druhou. Do hotelu se dostávají vrazi, ale blíží se sem také dva agenti z FBI. Všichni se stanou aktéry mimořádně krvavého dýchánku, v němž se brutalita spravedlivě střídá s humorem a několika opravdu nečekanými překvapeními.

Akční kriminální komedie Joea Carnahana (Hrdost a sláva, A-Team)) se z větší části odehrává v hotelu během několika hodin. Tarantinovsky laděný snímek se odvíjí ve zběsilém tempu a divák je zahlcován množstvím informací i postav, kde ty záporné ztvárňují rapper Common, slavná zpěvačka Alicia Keys (oba ve svých prvních filmových rolích) nebo Ben Affleck. Hvězdnou sestavu doplňuje ještě Andy Garcia v roli nadřízeného obou agentů.

Pokračování 7 / 10

Odstřelovač

r. Antoine Fuqua, USA, 2007

Bývalý špičkový armádní průzkumník a odstřelovač Bob Lee Swagger (Mark Wahlberg) pověsil kariéru na hřebík poté, co se stal obětí nepěkného podrazu, organizovaného vyššími místy. Během nasazení v Etiopii se spolu s kamarádem Donniem (Lane Garrison) dostali pod palbu a byli velením obětováni. Na rozdíl od přítele se mu podaří přežít a zahořklý se stáhne vysoko do hor, kde žije v malém srubu jen se psem.

O tři roky později ho na samotě překvapí penzionovaný plukovník Johnson (Danny Glover), který ho požádá o pomoc. Na amerického prezidenta má být spáchán atentát a on má tuto hrozbu eliminovat. S velkou nechutí se do akce zapojí a příliš pozdě zjišťuje, že se stal obětí podrazu číslo dvě. Místo prezidenta se obětí útoku stane etiopský arcibiskup Mutumbo (Dean McKenzie) a za atentátníka je označen Bob, kterému se jen o vlásek podaří uniknout smrti.

Zraněný a pronásledovaný policií i FBI najde útočiště u Sarah (Kate Mara), vdovy po Donniem, kterou přesvědčí o své nevině. Události kolem atentátu připadají podivné i mladému agentovi FBI Nicku Memphisovi (Michael Peña). Nevěří, že by tak zkušený střelec prezidenta netrefil, a objeví místo, odkud střílel skutečný atentátník.

Bob se s Nickem tajně sejde, u zbrojaře Ratea dostanou tip na odstřelovače Sczerbiaka. Mezitím Sarah unesou Johnsonovi muži. Senátor Meachum se zlobí, že se akce vymyká kontrole. Plukovník Johnson však má plán, jak Boba zlikvidovat.

V zoufalém závodu s časem má Bob jedinou naději, zjistit, kdo a proč ho do tohoto komplotu zatáhl. O jeho vině jsou přesvědčeni všichni až na agenta Memphise. Spolu hledají pravdu a odhalují podlé činnosti senátora a jeho spolupracovníků. Čím déle uniká z perfektně připravené pasti, tím je mu jasnější, že v ohrožení není jen jeho život, ale také osud celé Ameriky.

Snímek vznikl podle předlohy Stephena Huntera, kterou literární kritici označovali jako Ramba s mozkem. Film má zpočátku spád a nechybí mu napětí. Jenže s přibývajícími minutami sice přibývá bojových akcí a mrtvých, zároveň však ubývá nápadů. Jde o stravitelné akční béčko, v němž je opravdový patriotismus Boba postaven proti zkorumpované politice, prorostlé s byznysem.

Pokračování 8 / 10

Smrt čeká všude

r. Kathryn Bigelow, USA, 2008

Účastník blízkovýchodního konfliktu Mark Boal se při tvorbě scénáře opřel o zkušenosti válečného dopisovatele deníku New York Times Chrise Hedgese, jehož mottem o válce jako droze je film uvozen. Z pera očitých svědků tak vznikl novodobý válečný film, jehož ladění věrně odráží charakter konfliktu, o němž pojednává.

To co se v Iráku děje není ani mírový stav ani otevřený střet, ale plíživá obdoba zákopových bojů, vzniklá rozdílným výkladem nutnosti přítomnosti amerických vojsk na cizím území. Proti sobě zde nestojí dvě ozbrojené armády, ale soupeři mnohem intimnějšího a tím zrádnějšího ražení.

Na jedné straně tým amerických pyrotechniků, na té druhé neviditelný nepřítel, který může (ale také nemusí) zaútočit kdykoliv a kdekoliv. Souboj se tak nevede na otevřené scéně, ale ve zdánlivě poklidném týlu, jehož nebezpečí spočívá právě v neidentifikovatelnosti přicházející hrozby.

Na tomto nebezpečí, spojeném s adrenalinem, si někteří vojáci časem vytvoří závislost. Válka se pro ně najednou stává drogou, u níž podobně jako feťáci věří, že si s ní mohou pohrávat jen tak dlouho, dokud sami chtějí.

Válečné mise v té chvíli přestávají být zdrojem obživy či splněním vlastenecké nebo profesní povinností, ale přirozenou součástí jejich vesmíru, kterému rozumí a v němž je jim dobře samým se sebou. Právě takovou osobou je i seržant William James (Jeremy Renner).

James je vypjatý individualista i hazardní hráč, pro něhož práce pyrotechnika představuje jakousi odnož nebezpečím zavánějícího sportu. V prostoru mezi ním a drátky roznětek se pohybuje obratněji než v tom mezilidském, což vede k třenicím s jeho novými kolegy, kteří na jeho smrtelné riskování pohlíží s vzrůstající nelibostí, spojenou s pocitem ohrožení.

Obraz krajiny, v níž se četa pohybuje, je přiblížen za pomocí rozsegmentování rozlehlé otevřené scény do sledu rychle se střídajících záběrů detailů, celků a polocelků tak, abychom události začali vnímat pohledem pozorovatele, obávajícího se z úkrytu o život aktérů.

Film má na nás až tělesný dopad, zvyšující intenzivní dojem jakési neustále přítomné nervní paranoie, k níž v momentech nečekaných překvapení přispívá i využití ruční kamery a podprahově naléhavé hudby, plné disharmonických zvuků. Ve chvíli úlevy pak přichází většinou zásah nejbolestnější.

Film získal šest Oscarů, včetně těch za nejlepší film, režii a původní scénář.

Pokračování 9 / 10

Americký sniper

r. Clint Eastwood, USA, 2014

Odstřelovač jednotek SEAL amerického námořnictva Chris Kyle drží „rekord“ v počtu zabitých nepřátel v rámci armády Spojených států. V letech 1999 - 2009 tento texaský rodák zastřelil oficiálně více jak 160 lidí (neoficiálně se hovoří o počtu kolem 250).

Navzdory nebezpečí se Chris zúčastnil čtyř misí v Iráku v celkové délce více jak 1000 dnů, které se staly nedílnou součástí války proti terorismu a kampaně Irácká svoboda. V roce 2009 se rozhodl kvůli rodině kariéru odstřelovače ukončit. O čtyři roky později byl zabit na střelnici Glen Rose v Texasu. Jeho vrah a též bývalý příslušník amerického námořnictva Eddie Routh byl v roce 2015 odsouzen na doživotí bez možnosti předčasného propuštění.

Kyleův způsob myšlení, hodnoty, které vyznává i morální kategorie, jimiž se řídí, nejsou tvůrci nijak zpochybňovány. Máme před sebou odhodlaného vojáka, který plní úkoly a věří tomu, že dělá správnou věc. Američani jsou pro něj těmi, kteří zemi přináší svobodu a zároveň ji v ní brání. Iráčany pak vnímá jako fanatiky a potenciální nebo skutečné atentátníky, kteří se nápravě stavu, jež v jejich zemi panuje, brání.

Pohled druhé strany totálně absentuje, což je dáno tím, že scenárista vychází ze stejnojmenné autobiografické knihy Chrise Kylea z roku 2012, v níž se jeho popis bojových akcí prolíná s vylíčením psychických problémů, s nimiž se musel potýkat po návratu domů.

Kyleova osoba je exponovaná skrze jeho kovbojské vnímání hodnot jako Bůh, vlast, rodina, s nimiž do válečného konfliktu vstupuje. V průběhu misí u něj nedochází k nějakému deziluzivnímu vystřízlivění, dozvíme se pouze, co se mu honí hlavou ve chvílích, kdy mačká spoušť.

Bradley Cooper ho hraje civilně, přičemž naznačuje, jak se s každým návratem z turnusu vnitřně trochu mění a uzavírá se víc do světa, který se pro něj stal trochu adrenalinem a trochu potřebou konat dobro. Herec nabral dvacet kilo tělesné hmoty, osvojil si texaský přízvuk a vykreslil portrét vojáka, který se snaží jen co nejlépe odvést svou práci.

Ti, kdo očekávali, že Clint Eastwood, který má blízko k republikánům, z něj udělá nástroj nebo ospravedlnění válečné propagandy, budou zklamáni. Režisér pouze přibližuje, jak uvažují lidé, kteří se dávají do služeb americké armády a působí ve válečných misích.

Pokračování 10 / 10

13 hodin: Tajní vojáci z Benghází

r. Michael Bay, USA, 2016

Michael Bay se inspiroval skutečnými událostmi, kdy americká administrativa podcenila hrozbu teroristického útoku. Stalo se tak po pádu Kaddáfího, kdy se ukázalo, že představy o demokratickém Arabském jaru se v Libyi naplnit nepodaří. V noci z 11. na 12. září 2012 zaútočila teroristická bojůvka ze severu Afriky na diplomatické zastoupení Spojených států. V symbolický den jedenáctého výročí 11. září.

Zaměstnanci ambasády tušili, že se něco chystá, ale tajné služby jejich obavy relativizovaly. Koordinovanému útoku mnohonásobné přesily by se stěží ubránili, kdyby jim na pomoc nepřišla šestice bývalých mariňáků, která v Benghází sloužila jako jištění agentů CIA v terénu.

Politicko-bezpečnostní konotace celého případu režiséra ale až tolik nezajímají nebo je možná záměrně odsouvá do pozadí. To, na co se soustředí, je onen semknutý odpor několika jedinců, kteří se postavili obrovské přesile.

V úvodu se snaží být zdrženlivější, realističtější a emotivnější, než jsme u něj zvyklí. Seznamuje nás s postavami, s jejich rodinným zázemím, konflikty s byrokratickými nadřízenými i situací ve městě. Sentimentální vzpomínky na domov se mísí s napjatou atmosférou v Benghází, připomínající tikající bombu.

Tato expozice zabere asi třetinu stopáže. S plamenným útokem na ambasádu pak Bay realistický modus vyprávění opouští a rozehrává videoherní army orgie, které stupňuje a hrotí do extrémů. Útočníci jsou dehumanizovaní a připomínají zombíky, kterým je po přelezení zdi třeba useknout hlavu. Mariňáci jsou oproti anonymním teroristům vylíčeni jako heroičtí nadlidé. Zakrváceni a popáleni, odrážejí s nabitými zásobníky další vlny útočníků. Jsou nezničitelní a snad ani necítí bolest.

13 hodin: Tajní vojáci z Benghází – recenze filmu

Filmy a seriály

Rozklepaná kamera, imitující dokumentární snímání, noktovizory, nezaujatý pohled dronu z výšky, opakované kruhové přelety. Exploze, nekončící rozbřesk, rozstřílená americká vlajka, vlající ve větru. Bayovy vizuální trademarky jsou známé a záleží jen na vás, zda se jimi necháte unést nebo už jsou pro vás spíš předmětem parodie.

Chlapácké macho pohledy a zpocené bicepsy i hra na ty nejsprávnější taťky od rodin. Patetické řeči o Bohu, rodině a míru, vystřídané adrenalinovou reklamou na zbraně. Přátelské špičkování a pošťuchování mariňáků i jejich přehlíživý postoj k operativcům od stolu a váhavým nadřízeným autoritám vůbec. Bay se snaží své videoherní titány polidštit, ale neumí to jinak než oním povrchním videoklipovým cool způsobem.