Na titulní straně, Všichni prezidentovi muži, Noviny, Dobrou noc a hodně štěstí, Duel Frost/Nixon, Na odstřel, Slídil. Novináři a média na straně veřejného zájmu.
Kapitoly článku:
Vítězství filmu Spotlight na letošním předávání Oscarů v nejprestižnější kategorii nejlepší film roku nás přimělo k ohlédnutí za snímky z novinářského prostředí. Spotlight, který tento týden vstupuje do českých kin, přichází do společenské atmosféry v naší zemi, kdy mají lidé obecně tendenci médiím nedůvěřovat nebo zpochybňovat jejich věrohodnost.
A najednou se objevuje titul, který ukazuje, jak zodpovědnou a náročnou profesi novináři vykonávají a jak má jejich investigativní úsilí moc měnit společnost k lepšímu. Společensky odpovědná funkce „hlídacích psů demokracie“ byla ve filmu předestřena několikrát.
Novináři deníku Washington Post Carl Bernstein a Bob Woodward odhalili pozadí aféry Watergate, jež přiměla k rezignaci prezidenta Richarda Nixona. Alan J. Pakula jejich příběh zpracoval ve snímku Všichni prezidentovi muži, který získal čtyři Oscary.
Nixonův „boxerský souboj“ s moderátorem Davidem Frostem rozehrál Ron Howard ve filmu Duel Frost/Nixon, který ukázal, že se nevyplácí podceňovat protivníka a že jeden televizní moment může o selhání politika vypovědět víc než desítky hodin rozhovorů před tím.
Tým publicistického pořadu See It Now televizní stanice CBS v padesátých letech minulého století přispěl svými investigativními reportážemi k tomu, aby se před senátem Spojených států zodpovídal ze své činnosti nechvalně proslulý senátor Joseph McCarthy se svým Výborem pro neamerickou činnost. Přesvědčený demokrat George Clooney tísnivou éru mccarthismu zachytil v působivém černobílém snímku Dobrou noc a hodně štěstí.
Skutečnými událostmi se inspiroval i procedurální thriller Zodiac, v němž Davida Fincher přišel s propracovanou studií lidské posedlosti a umanutosti, jež ničí duši těch, kteří nevzdali pátrání po masovém mediálním vrahovi. Fincher přitom vycházel z dvojice reportážních knih karikaturisty deníku San Francisco Chronicle Roberta Graysmithe Zodiac a Zodiac Unmasked.
Inspirace případem novinářky Judith Miller, která byla v roce 2005 uvězněna za pohrdání soudem, když odmítla vypovídat před porotou a prozradit zdroj svých informací, vedla ke vzniku filmu Nic než pravda, kde se v hlavních rolích objevují Kate Beckinsale a Vera Farmiga.
Desítka titulů, jež se objevují v tomto výběru, nezahrnuje jen filmy na motivy skutečných událostí, ale i ty fiktivní, které velmi věrně vypovídají o povaze novinářské profese a měnící se roli médií s nástupem internetu. Úspěšná britská minisérie BBC State of Play se dočkala amerického remaku Na odstřel, která propojila dvě atraktivní prostředí. Novinářské a politické. Russell Crowe zde neodolatelně ležérním způsobem vytvořil postavu neúplatného a neohroženého investigativce, který díky své práci musí často suplovat funkci vyšetřujícího detektiva.
Odvrácenou stránku žurnalistické profese, novinářský hyenismus v té nejodpornější podobě, jež se v honbě za čísly sledovanosti neštítí vůbec ničeho, vměstnal do svého šíleného pohledu Jake Gyllenhaal jako Slídil. Pokud máte rádi self-made poučky v duchu Dalea Carnegieho, toto je jejich krajní ztělesnění.
![10× kontroverzní Porn-art [video]](/getthumbnail.aspx?q=60&crop=1&h=225&w=400&id_file=779333542)
Na vyváženou k převážně dramatickým látkám zařazujeme i trojici komedií z novinářského prostředí. Nestárnoucí klasiku Billyho Wildera Na titulní straně se svárlivou dvojicí Jack Lemmon a Walter Matthau. Jde o původně divadelní látku, která se dočkala čtyř filmových adaptací.
Noviny s Michaelem Keatonem v hlavní roli ukazují čtyřiadvacetihodinovou šichtu bulvárního novináře, který kromě zapeklitého článku řeší i akutní těhotenství své ženy, spory s arogantní nadřízenou a přijímací pohovor na lépe placené místo.
Scarlett Johansson jako americká studentka žurnalistiky Sondra na prázdninách v Anglii se představí v komedii Woodyho Allena Sólokapr. Jejímu pátrání po masovém vrahovi žen bude asistovat její krajan a druhořadý kouzelník v podání samotného režiséra filmu.
Na titulní straně
r. Billy Wilder, USA, 1974
Divadelní hra Bena Hechta a Charlese MacArthura Na titulní straně (1929) je známá nejen z divadelních jevišť, ale i ze čtveřice filmových adaptací. První je známa pod názvem Titulní stránka (1931), druhá jako Jeho dívka Pátek (1940), třetí natočil v sedmdesátých letech hollywoodský klasik Billy Wilder. S modernizovanou verzí z prostředí televizních reportérů pak přišel režisér prvního Ramba Ted Kotcheff a jmenovala se Přeladit na život (1988).
My se budeme věnovat té z režijní dílny Billyho Wildera (1906-2003), jež se v sedmdesátých letech svezla na vlně retrofilmů (Podraz), které se v té době v kinematografii objevovaly. Režisér a scenárista v jedné osobě děj hry ponechal ve dvacátých letech, tedy v době, kdy sám byl ještě aktivním novinářem.
Spolu se svým stálým spolupracovníkem, scenáristou I.A.L. Diamondem (Někdo to rád horké, Byt, Nebožtíci přejí lásce), udělali drobné úpravy v textu, vyplývající z toho, že představitel Hildyho Jack Lemmon byl přece jen o dost starší než má tato postava být. Jinak ale zachovali jednotu místa, a tak se většina akce odehrává v místnosti pro novináře v chicagské soudní budově.
Děj je všeobecně známý. Přední reportér chicagského Examineru Hildy Johnson (Jack Lemmon) hodlá po letech náročné novinářské práce pověsit své řemeslo na hřebík a vzít si svoji vyvolenou Peggy (Susan Sarandon). Jeho protřelý a manipulátorský šéf Walter Burns (Walter Matthau) má však o Hildyho budoucnosti zcela jiné představy a nehodlá svého nejlepšího koně jen tak nechat odejít.
A jako na zavolanou se objeví případ, který nemůže popsat nikdo jiný než Hildy, protože patří právě na titulní stranu. Tím případem je chystaná poprava odsouzence Earla Williamse (Austin Pendleton), jejíž protagonista však s nechtěnou pomocí úředních osob uniká oprátce.
Vedle konverzačního pošťuchování ústřední herecké dvojice, již Wilder po Štístkovi (1966) obsadil už podruhé, jsou motorem této komedie situační gagy, které pohání tento příběh investigativního pátrání po špinavostech městských radních, jedné ženitby a anarchisty, hledaného policisty. Lemmon s Matthauem byli za své výkony nominováni na Zlatý glóbus.