17
Fotogalerie

Rudá volavka: recenze filmu

Nahé tělo profesionální svůdkyně Jennifer Lawrence ve službě ruské vlasti. Špionážní hra, která sází na sugestivní atmosféru a nejistotu ohledně motivací jejích aktérů.

Šestačtyřicetiletý režisér Francis Lawrence (Constantine, Já, legenda) si sedmadvacetiletou herečku Jennifer Lawrence zjevně velmi oblíbil. Po společné práci na třech dílech z celkově čtyř orwellovské dystopie pro teenagery Hunger Games jde v průběhu pěti let o jejich již čtvrtý společný film v řadě.

Tentokrát ale mnohem dospělejší, temnější, erotičtější a brutálnější. Jako předloha režisérovi se scenáristou Justinem Haythem (Nouzový východ, Osamělý jezdec) posloužil stejnojmenný špionážní román z roku 2013, za nějž jeho autor o rok později získal cenu Edgar Award za nejlepší špionážně-detektivní prvotinu roku.

Debut, který se dočkal dalších dvou volných pokračování, nezapře, že pochází z pera veterána CIA s třiatřicetiletou zkušeností ze svébytného světa kontrarozvědky. Jason Matthews pracoval na bývalém Ředitelství operací CIA, prováděl nábor agentů v Sovětském svazu a ve východní Evropě a jako šéf několika zahraničních expozitur CIA spolupracoval se zahraničními rozvědkami na protiteroristických operacích.

Metody a cíle ruské špionáže se nemění

Všechny tyto zkušenosti po odchodu do důchodu zužitkoval ve své literární prvotině, jejíž zápletka evokuje časy studené války, ale odehrává se v současnosti. Ona současnost ale ve filmové podobě získává rysy jakéhosi symbolického bezčasí, připomínajícího stejně tak sovětské časy, devadesátá léta, jako dnešek. Má to zřejmě vyjadřovat, že metody a cíle ruské špionáže se až tak nemění.

Hlavní padouch strýček Váňa vzhledem připomíná Vladimíra Putina a pochází z prostředí tajných služeb. Diskety, které se zde používají, evokují devadesátá léta, studená, oprýskaná, postkomunistická architektura také odkazuje k minulosti. Chladný vizuál využívá lokace Budapešti, Vídně, Bratislavy a Londýna, hudba Jamese Howarda Newtona navozuje zlověstnou atmosféru.

A opravdu. Od Rudé volavky nečekejte akční thriller, založený na fyzické akci a bojových choreografiích, podobný nedávnému Atomic Blonde. Má s ním přesto některé společné rysy. Ledově chladnou hlavní hrdinku a poněkud překombinovanou špionážní zápletku.

Ledová královna

Rudá volavka sází na sugestivní atmosféru a pozvolné tempo vyprávění. Má poměrně dlouhou expozici, v níž se nejen ve výcvikové škole volavek objevují poměrně brutální ukázky praktik ruské tajné služby. Intenzivní výcvik pod vedením ředitelky této školy, která si říká Matrona (Charlotte Rampling), má za úkol jediné. Sadistickými a ponižujícími metodami zlomit osobnostní stránku kadetů s jejich emocemi a vytvořit z nich nástroje vůle tajných služeb a potažmo státní moci.

Adepti jsou ve škole stavěni uměle proti sobě, což je jen příprava na jejich úkolování venku, kde mají svá těla dát do služby vlasti. Učí se snášet drsné scény mučení i ho provádět a to vše ve velmi krutém a naturalistickém podání, které jde ruku v ruce s tím, jak se zde pracuje s nahotou.

Adepti jsou zbavováni studu, aby své tělo vnímali jen jako maso, prostředek k využití ve špionážní hře. Ač se Jennifer Lawrence mnohokrát ve scénách obnaží, necítíme z její nahoty smyslnost či vzrušení, ale spíš pocit něčeho nepatřičného. Její důstojnost je ponižovaná a znásilňovaná, aby výsledkem byla ona ledová královna s pokerovou tváří, jež je nasazena do akce. Navenek má předstírat zájem, uvnitř má zůstat chladná, neemoční, přísně racionální, držící si odstup a kontrolu nad situací.

Komplot

Dominika Egorova (Jennifer Lawrence) byla už jako primabalerína moskevského Velkého divadla (Bolšoj těatr) zvyklá své tělo a mysl díky extrémní sebekázni tlačit na samou hranici svých fyzických a mentálních sil. Po nečekaném úrazu ze strany jejího tanečního partnera, který se ukáže, že nebyl až tak náhodný, je nucena ukončit svou profesní kariéru.

Aby se dál mohla dál starat o svou nemocnou matku (Joely Richardson) a zajistila ji potřebnou léčbu, přijme nabídku od svého perverzního strýce Ivana (Matthias Schoenaerts) na zapojení se do tajného programu zpravodajské služby.

Nemá ani moc na výběr, poté co se tvrdě vypořádala s těmi, kdo stáli za jejím odchodem z divadla. V důsledku toho byla zapojena do akce na odstranění nepohodlného ruského oligarchy Dimitrije Ustinova (Kristof Konrad), která z ní udělala člověka, který teď už musí přijmout nabídku, jež se neodmítá.

Uvědomuje si, že s ní strýc manipuluje i do jakého komplotu byla vtažena, ale kvůli ochraně a existenčnímu zajištění sebe i matky do školy volavek vstoupí. Budoucí mladí agenti se v ní učí svou mysl a tělo využívat k odhadnutí protivníka a následné manipulaci a získávání informací od něj všemi dostupnými prostředky.

Co se ve škole naučíš, v praxi jako když najdeš

Dominika se jako profesionální svůdkyně ve zvráceném výcviku osvědčí na výbornou a je proto jako nejnebezpečnější volavka nasazena na svůj první velký úkol. Má se v Budapešti infiltrovat se do blízkosti amerického agenta Nathaniela Nashe (Joel Edgerton), který řídí nejdůležitějšího vyzvědače CIA v Rusku. A od něj pak zjistit jméno tohoto ruského „krtka“, který to hraje na obě strany a vynáší Američanům přísně tajné informace z prostředí ruských zpravodajských služeb.

Nathaniel ale její hru jako zkušený agent prohlédne. Oba se tak záhy ocitají uprostřed souboje dvou silných vůlí, které se potýkají jak se vzájemnou nedůvěrou, tak i s nevyhnutelnou touhou. Skrze ně se pak postupně rozehrává širší špionážní hra mezi zahraniční ruskou rozvědkou SVR a CIA. Připomíná hru na kočku a myš či šachovou partii, kde figurkami jsou pojmy jako důvěra, odhadnutí slabin protivníka, taktické uvažování nebo schopnost promýšlet několik tahů dopředu.

Jestliže se Dominika v první polovině vyprávění při výcviku frekventantů a frekventantek učí jak manipulovat s druhými, také v té druhé ukazuje, co se naučila. A to tak dobře, že si nebudete až do konce jisti, jestli ve vztahu k Nathanielovi plní zadaný úkol, odchýlila se od něj, rozehrává nějakou svou vlastní agendu, za pomocí níž chce ostatní převézt nebo se součástí jiné agendy stala.

Své identity oba znají, ale není zřejmé, co je k sobě opravdu poutá. Láska? Poslání? Kdo je hybatelem a kdo vykonavatelem? Nejasná motivace je možná zapříčiněna i tím, že chemie mezi Jennifer Lawrence a Joelem Edgartonem příliš nefunguje. Ale i to může být jen odrazem toho, jakým výcvikem agenti procházejí a že se stávají nástroji někoho jiného, v tomto případě státu.

Mix ambicióznosti a provokativnosti

V pomalu plynoucím ději pak přijde ještě množství zvratů, z nichž ten finální je spojen s postavou, již ztvárňuje Jeremy Irons. Celá ta špionážní, dvou a čtvrt hodinová hra nám chce dát najevo, že tento svět má blíže k filmovým adaptacím Johna le Carrého typu Jeden musí z kola ven nebo Nejhledanější muž než k agentským příběhům s Jamesem Bondem nebo Ethanem Huntem.

Problém ale je, že oproti Jeden musí z kola ven je Rudá volavka méně špionážně sofistikovaná a více sázející na brakové propriety v podobě sadistického násilí a nahoty. Režisér se snaží o mix žánrové zábavy a ambicióznější psychologické výpovědí o zneužívání (včetně incestních náznaků) mladé ženy systémem, jemuž se rozhodne pomstít. Díky chladné atmosféře vás ale film nevtáhne tolik, kolik možná sliboval provokativní ráz vykreslení tohoto systému.

AVmania.cz
Rudá volavka   6

Rudá volavka

  • Žánr: špionážní thriller
  • Původní název: Red Sparrow
  • www.foxmovies.com/movies/red-sparrow
  • USA, 2018
  • Scénář: Justin Haythe (předloha Jason Matthews)
  • Režie: Francis Lawrence
  • Hrají: Jennifer Lawrence, Joel Edgerton, Matthias Schoenaerts, Mary-Louise Parker, Jeremy Irons, Ciarán Hinds, Charlotte Rampling, Joely Richardson
  • Distribuce: CinemArt
  • Distribuční premiéra v ČR: 01. 03. 2018

Určitě si přečtěte

Články odjinud