Trilogii Zahradnictví označovala tvůrčí dvojice Jan Hřebejk a Petr Jarchovský za své nejambicióznější dílo, životní projekt, jak se objevovalo v propagačních materiálech. Dějinný rozměr této dvougenerační rodinné ságy by těmto velkým slovům odpovídal.
Díly, potýkající se s podobnými problémy
Je totiž rámován dvacetiletím 1939 až 1959, kdy se Československo muselo vyrovnávat s dvěma nejhoršími obdobími své novodobé historie. Okupací a dobou válečnou v prvním díle trilogie Rodinný přítel a lety 1947-1953, kdy došlo ke zhroucení demokracie v Československu a převzetí moci ve státě komunistickou stranou. To ve druhém díle Dezertér.
Každý z těchto dílů se rozhodli tvůrci aranžovat trochu v jiné žánrové tónině. Rodinný přítel měl být melodramatem o nenaplněné lásce a potlačované touze. Dezertér pak dramatem o tom, jak komunistický režim testuje pouto manželské, sourozenecké i rodičů a dětí.
Oba filmy se potýkaly s podobnými problémy. Temná léta nacistické a komunistické diktatury byly vykresleny až příliš apartním, aranžovaným, v Dezertérovi navíc schematickým způsobem. Velká rodinná kronika se drobila do nesoudržného, střípkovitého dramatického tvaru s proporčně nevyváženým tempem vyprávění. Některé scény byly uspěchané, jiné se neúměrně táhly.
Osobní projekt scénáristy Jarchovského
Ono reklamní označení životního díla se váže spíše než k Janu Hřebejkovi tak k Petru Jarchovskému, který zde vypráví příběh své rozvětvené rodiny. Právě citová vazba k postavám, inspirovaným jeho příbuznými a neochota vynechat něco, co by mu dramaturg za jiných okolností vyškrtl, má za následek, že se scénárista až příliš noří do rodinných pelíšků a trochu zapomíná na vykreslení doby okolo.
Trilogie je s Pelíšky skrze postavy provázaná a je jakýmsi jejich prequelem. Jestliže v Pelíšcích byla jednou z ústředních postav Jindřiška, tak ve třetím díle Nápadník je to její starší sestra Daniela (Anna Fialová). Scenárista tím splácí dluh své mamince, že tato postava se do nich nedostala, protože už bydlela se svou rodinou jinde.
Daniela už se objevila v předchozích dvou dílech trilogie jako holčička postupně dospívající, tady je z ní mladá slečna, od čehož se odvíjí žánr romantické komedie. A také příběh ze všech tří dílů pro scenáristu vůbec nejosobnější, protože v něm přibližuje seznámení svých rodičů i to, za jakých okolností byl asi počat.
Chodili spolu z čisté lásky…
Zahradnictví z názvu trilogie tu není jen symbolickým místem, kudy prochází dějiny, ale také místem, kde se sedmnáctiletá studentka Daniela seznámí s o sedm let starším Mirkem (Ivan Lupták). Stane se tak o letních prázdninách, kde pobývá v Jaroměři u tety Emilky (Lenka Krobotová) a strýce Miloše (David Novotný) v rodinném zahradnictví.
Její cholerický a despotický otec Jindřich (Martin Finger) si myslel, že tím bude pod dostatečným dohledem, když jí zakázal jet s kamarády na vodu. Daniela se ale do slušného a velice dvorného mladého muže zamiluje a nehodlá se ho vzdát ani po návratu z prázdnin a otcův intenzivní odpor vůči němu.
Jindřichovi se nezamlouvá, že je z maloměsta, je málo vzdělaný, nebude jí schopen zajistit život na odpovídající úrovni a vůbec je přesně opačný, než jakého si pro ni představoval. O Danielině budoucnosti měl jiné představy a nehodlá z nich ustoupit. A ona se zas nehodlá vzdát své čisté a upřímné lásky.
Politické pozadí, přítomné v promluvách
A to je vlastně z hlediska děje vše. Nápadník je ze tří dílů trilogie nejodlehčenější a atmosférou nebo náladou se nejvíc přibližuje Pelíškům. Jenomže v nich jsme ten dotek velkých dějin v podobě okupačních vojsk, rozdělujících rodiny a přátele a mařících lidské naděje, cítili. Zde má dobové pozadí let 1956-59 pouhou ornamentální, plakátovou podobu, známou z předchozího Dezertéra.
Politika je víc přítomna v rozmluvách postav. Nejčastěji při setkáních Jindřicha s jeho válečnými spolubojovníky, s nimiž probírá nejen staré historky o tom, kdo komu pomohl při pochodu smrti, ale i události současné jako ty maďarské z roku 1956.
Dospělí si nesou tíhou své minulosti a chtějí svým dětem připravit lepší život. Jindřicha tato minulost poznamenala natolik, že si neuvědomuje, že křivdy, které ho trápí a nad nimiž se vzteká, sám způsobuje svým nejbližším.
Domácí despota
Jindřichovi dvě totality podlomily fyzické i psychické draví. Kvůli jeho zásadovému postoji po komunistickém převratu v roce 1948 byl vyhozen z místa letového dispečera, a aby nebyl režimu moc na očích stáhl se do ústraní jako válečný invalida.
Naštvanost na poměry, nemožnost realizovat se ve svobodné zemi a ovlivňovat pozitivně její vývoj u něj zapříčinila to, že o to víc zaměřil na úzký okruh jeho rodiny, jemuž začal vládnout podle svých představ. Alespoň zde. Jenomže urputné dodržování zásad, pravidel a různých rituálů se pro jeho okolí proměnilo v podobný typ despotismu, jaký vládl ve společnosti.
Ač se většina diváků směje Kodetovým legendárním hláškám, které Martin Finger recykluje, když dává nikoliv bolševikovi, ale dceřině vztahu zas nějaký ten rok dva, jde o hluboce tragickou, poznamenanou postavu. Ta žije ze vzpomínek na lepší, byť válečnou minulost, setkání s kamarády a kutilství, jimž zahání nudu.
S vlastní ženou, dětmi nebo rodinou ale moc komunikovat neumí. A když tak jen silou, křikem, psychickým terorem, který stupňuje ve snaze zabránit Danielině vztahu do té míry, že na to musí reagovat nejen jeho manželka Vilma (Aňa Geislerová), ale i nejbližší rodina.
Vnější okolnosti politického zřízení změnit nedokáže, proto se alespoň snaží změnit ty vnitřní ve vlastní rodině. Daniela tak musí být účastná jeho setkání s odbojáři, které mají za cíl dohodit jí syna jednoho z nich Slávka Stárka (Jáchym Kučera). On má v jeho očích pro ni perspektivu, protože studuje vysokou školu a bude z něj inženýr.
Námět jak z filmů pro pamětníky
Ten námět je trochu jak z filmů pamětníky. Dva mladí lidé se milují čistou láskou, otec jim v tom brání a snaží se dceři vnutit perspektivnější partii. Láska milenců je počestná, stejně jako oni sami. Daniela si nechce nechat vnutit otcovu vůli, za svou láskou si stojí, ale zároveň nechce své rodiče ranit. Mirek obětavě a trpělivě čeká na svou lásku i přes všechny překážky, které mu její otec hází pod nohy.
Oba jsou v něčem podobní milencům ze Starců na chmelu, včetně onoho kouzla čistoty a naivity, které z nich cítíme. Anna Fialová k němu přidává velkou dávku dívčího šarmu a temperamentu, Ivan Lupták pak zodpovědnosti, že se o ni postará za všech okolností.
Aňa Geislerová se v některých polohách její kombinace odporu a vyvažování v rodině přibližuje Emílii Vašáryové z Pelíšků, Martin Finger pak Jiřího Kodeta imituje nejen tónem hlasu a hláškami, ale celkovým vystupováním. Tereza Hladíková jako malá Jindřiška pak dává najevo, s kterým dalším inteligentním vzpurným děvčetem se bude Jindřich potýkat.
Humor těží z generačního střetu
Komediální scény z tohoto generačního střetu a střetu autority s láskou, která se jí nechce poddat, těží. Jindřich s otcem Stárkem (Miroslav Táborský) kují pikle, jak by dali mladé na plese dohromady, Jindřiška nafukuje balónek, který není tak úplně balónkem a to vše za asistence širší rozvětvené rodiny.
Ta se schází v Jindřichově domě, v jehož přízemí sídlí obchod Pramen. V této lokaci s výjimkou prázdninového úvodu je sevřena většina děje, který má opět konverzační podobu. Humorné výstupy zde neobstarává jen Jindřich, ale i teta Marči (Sabina Remundová) s její snahou získat zpět dárky, které darovala nebo počastovat ostatní sexuální historkou, která mladé milence trochu zarazí.
Nápadník je kvůli humorně romantickému rázu ze všech tří dílů divácky nejvděčnější. Jde o jednoduchý lineární příběh, který je ale opět, tak jako v předchozích dílech, zatížen dramaturgickými chybami jako je přílišná zkratkovitost a uspěchanost na jedné straně a rozvolněnost a zbytečné lpění na detailech na té druhé.
Pro příklad scén, které se odehrávají mimo obraz, ač významně posouvají děj, je možné použít ty, kdy rodinné spory mezi otcem a Danielou vygradují do momentu, kdy Daniela uteče z domu k tetičkám. Vrací se poté zpět, aniž bychom se dozvěděli, za jakých okolností se s otcem usmířila. Jindřich nápadníka dlouho odmítá pustit jen přes práh domu a pak ho právě do něj pozve na rodinnou oslavu, kde má jeho dceru požádat o ruku. Postavy navíc často opisují, co se na plátně děje nebo to predikují.
Nápadník se tak potýká z hlediska výstavby vyprávění s podobnými problémy jako jeho dva předchůdci. Tempo je ale přeci jen svižnější, barevné ladění pozitivnější, nálada hravější a ústřední dvojice má potenciál získat si vás čistotou své lásky. Pořád si ale říkám, že jako televizní seriál by to mohlo fungovat mnohem lépe.
| Zahradnictví: Nápadník |
| film |
|
6 |
Zahradnictví: Nápadník
- Žánr: romantická komedie
- www.cinemart.cz/filmy/zahradnictvi-napadnik/
- Česko / Slovensko / Polsko, 2017
- Scénář: Petr Jarchovský
- Režie: Jan Hřebejk
- Hrají: Anna Fialová, Ivan Lupták, Aňa Geislerová, Martin Finger, Gabriela Míčová, Klára Melíšková, David Novotný, Lenka Krobotová, Sabina Remundová, Tereza Hladíková, Miroslav Táborský
- Distribuce: CinemArt
- Distribuční premiéra v ČR: 16. 11. 2017